Jak pracovat se sexualitou

Důležitá doporučení pro všechny, kteří se s ženami s mentálním postižením pravidelně setkávají

  1. Ženy s mentálním postižením jsou lidské bytosti a mají stejné potřeby jako ostatní. Potřebují prožívat lásku a láskyplné vztahy, potřebují se cítit milovány. Tyto věci zároveň potřebují prožívat v bezpečí a v atmosféře přijetí ostatních.
  2. Ženy s mentálním postižením potřebují mít možnost zažít a uvědomit si, co je to soukromí. Zároveň potřebují mít soukromí ve všech fázích svého života. Potřebují se naučit vnímat soukromí u jiných. Potřebují se učit, co do soukromí patří, co ne, co je to intimita a jaké jsou s ní spojené obecně uznávané společenské normy.
  3. Pro ženy s mentálním postižením jsou přátelské i intimní vztahy stejně důležité jako pro všechny ostatní. Proto bychom jim měli poskytnout podporu v navazování a udržování takových vztahů a pomoci jim vytvořit příležitosti pro seznámení, scházení se, trávení volného času.
  4. To, jakým způsobem budou ženy s mentálním postižením prožívat své ženství, lásky, vztahy, sexualitu, záleží zejména na jejich vlastním rozhodnutí. Nikdo jim nemůže nutit své vlastní hodnoty a pohled a na věc.
  5. Ženy s mentálním postižením jsou zranitelné. Některé více, některé méně. K tomu, aby mohly žít plným životem a prožívat lásku a vztahy, potřebují spíše podporu než kontrolu.
  6. Ženy s mentálním postižením mají právo na informace ohledně těhotenství, porodu, výchovy dětí. Mají také právo se rozhodnout o způsobu antikoncepce a o tom, zda budou mít děti či ne. Zároveň se svými právy se musí seznámit i s odpovědností, které tato práva přinášejí. Úkolem nás ostatních je dodat jim pravdivé, nezkreslené a srozumitelné informace o tom, co to obnáší a podpořit je v pro ně správném rozhodnutí.
  7. Ženy s mentálním postižením bez ohledu na typ či míru postižení potřebují informace o svém těle, o změnách, které se v těle dějí. Je pro ně velice důležité, stejně jako pro ostatní ženy, pravidelně absolvovat preventivní gynekologické prohlídky a další preventivní programy pro ženy.
  8. Sdílení svých starostí, radostí, obav a problémů v oblasti sexuality a vztahů s vrstevníky je pro ženy s mentálním postižením je důležitou součástí vzdělávání. To může probíhat formou například svépomocných skupinek nebo jiné formy vzájemného setkávání.
  9. Prožívání sexuality žen s mentálním postižením se může velmi lišit od toho, jak sexualitu prožívají muži s mentálním postižením. Při plánování podpory a vzdělávání lidí s mentálním postižením je potřeba mít tyto rozdíly na paměti.
  10. U lidí s mentálním postižením nesmí být tolerováno nebo zlehčováno takové chování, které odporuje našim právním normám a obecně přijímaným společenským normám a také přáním jiné osoby. Lidé s mentálním postižením musí být vzděláváni i v tom, jak se mají ve vztazích chovat, jakou mají odpovědnost a povinnosti.

Na základě diskuzí z konference Sexualita žen s mentálním postižením a expertní skupiny projektu „Už vím! Srozumitelně o duši a těle pro ženy s mentálním postižením“ vypracovala Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR. Většina doporučení je platných nejen pro ženy, ale i pro muže.